1852 - 1882

V r. 1852 byla v Bílém Potoce pod Smrkem (Weissbach) Ignatzem Lange postavena přádelna vigoňové příze. Dokončení továrny k uvedenému datu potvrzují i opisy z vodních knih, podle kterých bylo vodoprávní povolení ke stavbě vodního díla vydáno Okresním úřadem ve Frýdlantu již 3. 10. 1851. Následně však továrnu koupil C. Körner a upravil ji na přádelnu bavlny a v roce 1860 se dostala do majetku firmy Gebrüder Cordella (bratři Jan, Safir a Alexandr). Anton Anschiringer areál popisuje následovně. Skládal se z hlavní a obytné budovy. Vyobrazením je výrobní budova zachycena jako třípodlažní se sedlovou střechou prosvětlenou pásovým vikýřem. Fasáda je členěná pouze vícetabulkovými okny. Obdobně vypadá obytná dvoupodlažní stavba. U přádelny je přístavba lednice pro vodní kolo s vysokou sedlovou střechou, strojovna s nízkou sedlovou střechou a těsně vedle ní vysoké komínové těleso. Ze strojů je uváděn jeden rozvlákňovač, 29 mykacích strojů, spreedingmaschine, 2 napínací lisy, 8 Spulbänke, 12 spřádacích strojů s 5000 vřeteny a 18 motáků. Stroje byly převážně od anglické firmy Platt Brothers & Co. z Oldhamu, pouze rozvlákňovač pocházel od strojírny Tanvaldské přádelny bavlny a 10 mykacích strojů bylo vyrobeno ve strojírně Eduarda Priebsche v Desné - Tiefenbachu. K datu 23. 6. 1874 je uváděn opisech z vodní knihy první požár přádelny. V blíže neurčené době byl majitelem Wenzel Wondrak, následně od roku 1882 Karl Bienert.