1882 - 1913

Následně Bienert továrnu přestavěl podle plánů stavitele Josefa Niessera, které zpracoval roku 1882. Podoba staršího objektu je patrná z dochovaného plánu z r. 1892 na osvětlení továrního areálu od pražské firmy Waldeck & Wagner. Během roku 1902 proběhla modernizace zařízení továrny, aby se v ní dala zpracovávat česaná a vigoňová příze. Z důvodu potřeby výkonnějšího zdroje energie byl v roce 1907 odprodán parní stroj Ringoffer z roku 1894 a celá strojovna prošla modernizací. Nový parní kotel a stroj o výkonu 180 Ks dodala firma M.A.G. Breitfeld , Daněk z Prahy. Původní vodní kolo bylo nahrazeno dvojitou kotlovou turbínou o výkonu 130 Ks od firmy Glaser z Vrchlabí. Původní parní kotel Ringhoffer byl zachován jako nádrž na vodu. Továrnu však postihl požár, který ji srovnal se zemí. K tomuto neštěstí došlo v noci z 5. na 6. února 1913. Příčinou požáru byla velká vznětlivost a výbušnost prachu ze spřádané bavlny a také nedostatečný systém protipožárního zabezpečení, který disponoval pouze kbelíky na vodu a pískem. Neštěstí si vyžádalo životy pěti dělníků a na jejich počest je před továrnou vysazeno pět tújí. Do současné podoby uvedla areál firma Karl Bienert jun. přestavbou na odpadovou přádelnu bavlny v r. 1913 dle plánů žitavského architekta Heinricha Zieglera