1913 - 1945

Roku 1913 proběhla výstavba nových továrních objektů, a to podle návrhu Heinricha Ziegera z června toho roku. Ten navrhl čtyřpodlažní přádelnu o skeletové železobetonové konstrukci dvakrát osm polí (každé o rozměrech 4,08 na 7,15 metru). Při její jižní stěně naplánoval turbínovou halu, na západní straně strojovnu s kotelnou a u severní stěny přádelny schodišťovou věž s vodní nádrží. V samostatných objektech se pak ještě nachází sklady (ty jsou situovány severně od přádelny) a trhárna, jež se nachází od přádelny východním směrem. Kotelna a strojovna požáru odolaly. Karlu Bienertovi patřil zdejší podnik až do třicátých let 20. století. Tehdy muselo vlivem hospodářské krize dojít k zastavení provozu. Počínaje podzimem 1942 však v továrně pracovalo více než šedesát ruských a běloruských válečných zajatců. Když válka skončila, zdejší Němci v rámci odsunu odešli a na jejich místa přicházeli lidé z československého vnitrozemí.